Model Brna roku 1645

nadpis Úvodní strana Z čeho jsme vycházeli Zpřístupnění modelu

Z jakých pramenů jsme při tvorbě modelu vycházeli?

Možná si říkáte, nakolik podoba města, tak jak jsme ji vytvořili, odpovídá skutečnosti a jestli byl k dispozici dostatek pramenů, na jejichž základě jsme mohli tehdejší podobu města věrně rekonstruovat. Ačkoli se to může zdát překvapivé, pramenů, z nichž jsme mohli čerpat, je pro toto období relativní dostatek.


Protože se nám v Brně pouze malá část objektů dochovala v autentické podobě, museli jsme většinou vycházet z dobové obrazové dokumentce. Zde bychom na prvním místě uvedli dvě rozměrné veduty Brna od dvojice malířů Hieronyma Benno Bayera a Hanse Jörga Zeisera, zachycující obléhání města švédským vojskem roku 1645.



Výřez z vyobrazení H. Benno Bayera a H. J. Zeisera Obležení Brna Švédy 3. května až 20. srpna 1645, pohled na Brno z ptačí perspektivy od jihovýchodu. Olej na plátně 1580 x 2450 mm. Uložen v MuMB, inv. č. 2284.


Co se týče kartografických pramenů, máme pro toto období dva celkem podrobné plány města, a sice jeden z knihy Topographia Moraviae Matyáše Meriana a druhý z díla Relatione dell'assedio di Bruna e della fortezza di Spilberg. Nicméně k rekonstrukci parcelace pozemků města uvnitř hradeb šlo do značné míry využít i map z pozdější doby, zejména pak poměrně přesných plánů Stabilního katastru z 1. poloviny 19. století. To proto, že středověká parcelace definitivně zmizela teprve v souvislosti s rozsáhlými asanacemi území městského jádra na přelomu 19. a 20. století.



Vyobrazení z knihy Relatione dell assedio di Bruna e della fortezza di Spilberg, Wien 1672, MZK, inv. č. St 2–18.958


Užitečnou pro náš účel se ukázala také rekonstrukční mapa Brna pro rok 1645 vytvořená Františkem Čádou a Oldřichem Vičarem v 50. letech 20. století. Tuto mapu jsme pro usnadnění orientace dočasně použili i v našem virtuálním modelu, kde však bude brzy nahrazena naší nově zpracovanou rekonstrukční mapou.


Syntézou výše uvedeného a následnou konfrontací s písemnými prameny i výsledky archeologických výzkumů jsme se snažili co nejvíce příblížit skutečné podobě města před více než třemi a půl staletími.


Pojednání o pramenech, jež jsem využili k vytvoření dalších dvou modelů připravujeme. Za poskytnutí dat pro model barokního opevnění Špilberku děkujeme Ing. Tomáši Procházkovi.